Nynější správní obec Rybniště vznikla postupným sloučením samostatných obcí Chřibská Nová Ves, Rybniště, Nová Chřibská a částí obce Kyjov nazývané Nový Kyjov (Hangár a domy v okolí).

     Nejstarší částí obce je Chřibská Nová Ves, která je poprvé zmiňována roku 1475 v zeměměřičských listech pod jménem “Nuendorfflin”, což znamená místo, které již několik let leží bez pořádku /roztroušeně/. Pod jménem Neudörfel je již zmiňována v roce 1566. Později se označovala jménem Chřibská Nová Víska / Kreibitz Neudörfel /. Obec původně patřila k tolštejnskému panství, ale v roce 1573 ji Kryštof ze Šlejnic prodal spolu s Krásnou Lípou a částí Horního Podluží bratrům Jindřichu a Abrahámovi z Vartenberka, kteří ji přičlenili k českokamenickému panství. Nynější název obce se objevuje v roce 1715, kdy je zmiňována na místě vypuštěného a vysušeného rybníka osada Rybniště. Došlo ke sloučení s Chřibskou Novou Vsí a pravděpodobně od roku 1805 je již uváděna jako obec Rybniště /Teichstatt/, okres Varnsdorf. K Chřibské Nové Vsi počátkem 19. století patřila také osada “Tannendorf” nalézající se na cestě od žel. st. Chřibská lesem na Jedlovou, v níž tehdy ve 12 domech žilo 105 obyvatel. Zápis z r. 1821 uvádí, že Chřibská Nová Ves měla 51 domů a 369 obyvatel. Nejvíce zde bylo malozemědělců, kteří navíc vykonávali různá řemesla jako tkalci, niťaři, byla zde i přírodní bělidla. Dále 2 truhláři, 2 podkováři, 2 pilaři, 3 krejčí, obuvník, učitel, 2 učedníci a dělníci. V Rybništi v té době bylo 112 domů a 990 obyvatel. Později, po zprovoznění železniční trati a vzniku důležitého železničního uzlu, dnešního nádraží ČD s tehdejším názvem Kreibitz-Neudörfel se do obce přistěhovalo mnoho železničních zaměstnanců. V roce 1873 v blízkosti nádraží vyrostla sklárna, která zaměstnávala až 180 pracovníků a specializovala se na výrobu osvětlovacího skla. Založil ji zde majitel sklárny ve Chřibské F. Zahn. V roce 1880 sklárnu získala firma Michel & Mayer a od r. 1884 ji přebrali Michelovi synové Raimund a Eduard. Válečná léta 1914-1918 zastavila její výrobu a i po krátké revitalizaci ve 20. letech pravděpodobně nepřežila celosvětovou hospodářskou krizi ve 30. letech minulého století. Kromě této velké sklárny byla ještě menší sklárna na “Malém Semmeringu”. Semmering je oblast dnešní žel. st. Chřibská, které je součástí katastru obce Rybniště.

 

 

     V době tereziánských reforem, asi v roce 1762 byla v obci Chřibská Nová Ves založena v soukromém domě škola, v níž vyučoval vysloužilý voják Jan Paul. Protože původní budova nevystačovala, byla z výtěžku sbírky občanů postavena škola nová, dnešní budova u Školního rybníka, a již v roce 1769 se v ní vyučovalo. Na počátku 19. století již obec stavěla další školní budovu (r. 1828) pro 235 dětí. Nynější školní budova je z roku 1893 a ve dvou třídách s ročníky 1. až 4. zajišťuje základní vzdělání dětem nejen z obce Rybniště. V budově dnes působí i oddělení mateřské školy. První česká škola byla v obci zřízena v r. 1919 a to 1 třída. Druhá třída české školy byla zřízena až 1.9.1929. Naopak česká mateřská škola byla zde od prosince 1927, zatímco německá nebyla vůbec zřízena. V roce 1931 byly provedeny přípravy pro stavbu samotné české školy, k jejíž výstavbě však již nedošlo. Zajímavostí je, že podle sčítání z r. 1930 bylo v obci Rybniště včetně Chřibské Nové Vsi z 1896 obyvatel 459 občanů čs. národnosti. V roce 1939 je již počet  občanů této národnosti pouze 173 a 1414 německé.

 

 

     Z historie rybníků. Jméno Velkého rybníka se objevuje na mapě saského zeměměřiče Georga Oedera z r.1571 jako “Pelmensdorffer Teich”. “Pelmensdorff” je pozdější Obergrund, dnes Horní Podluží. K roku 1573 je uveden “Belmsdorfer Teich”v listině pojednávající o prodeji Šlejnického panství. K r. 1884 se uvádí těžba ledu pro potřeby Prahy, ale i mnoha německých měst mimo Máchova jezera i z rybníku u Rybniště. České jméno rybníka je až z pozdější doby. Ještě v první polovině minulého století obyvatelstvo užívalo jméno “Neudörfler Teich”. Velký rybník je největší vodní plochou v děčínském regionu - 46 ha a je v současnosti spolu s přilehlými lukami chráněným přírodním útvarem pro jedinečnost hnízdiště až 200 druhů a poddruhů vodního ptactva. Menší rybník, po jehož hrázi vede silnice II/263 na Krásnou Lípu nese název Školní rybník patrně vzhledem k sousedství školní budovy z r.1769. Tento rybník o ploše 4,23 ha dnes vlastní obec Rybniště a umožňuje na něm za dodržení stanovených podmínek a zakoupení patřičného povolení rybolov i pro nečleny rybářského svazu. Větší plochou a pro Šluknovský výběžek životně důležitou pro zásobárnu pitné vody je vodní dílo Chřibská, ležící rovněž v katastru obce Rybniště. Byla vybudována v letech 1912-1926. S rozlohou 13,78 ha je největší ze tří přehradních nádrží na území Lužických hor. Původně byla zbudována na ochranu města Chřibská před častými povodněmi (katastrofální následky měla povodeň z r. 1705). V letech 1975-1977 byla přestavěna na vodárenskou nádrž. Kromě zmíněných vodních ploch se v obci Rybniště nalézá několik menších rybníků a rybníčků. Z rybníka, na jehož vysušeném dně vyrostla dnešní centrální část obce, zůstala zachována hráz s mohutnými lípami.

 

 

     Dominantou centrální části obce je secesní kostel svatého Josefa vystavěný v letech 1909-1911. V tomto slohu je v Čechách a na Moravě vystavěno nemnoho kostelů a náš patří mezi nejmladší kostely na Děčínsku. Jeho stavitelem byl varnsdorfský Anton Möller. Kostel stojí na pozemku darovaném spolku sv. Bonifáce závětí vdovy Terezie Elstnerové. Na nákladech stavby se podílela i obec přes odpor sociálních demokratů a tehdejšího učitelského sboru. Do vysvěcení kostela na svátek sv. Petra a Pavla (29.června) v r. 1911 ( světitelem byl litoměřický biskup Josef Gross) museli obyvatelé putovat do okolních kostelů ve Chřibské a Krásné Lípě. Obyvatelé byli nábožensky založeni o čemž svědčí i fakt, že jenom např. “kostelní sbor” čítal 23 zpěváků. Hřbitov měla obec již od roku 1884 (letopočet uveden na hlavním kříži). Z dalších církevních památek se na katastru obce nalézá kaplička z roku 1775 tzv. “Tříkrálová”. Je v ní umístěn obraz “Klanění tří králů”. Stojí i na místě, kde je rozvodí mezi Severním a Baltským mořem a kde podle literatury Švédové, kteří tudy táhli v době třicetileté války, zbudovali zákopy (šance). Obyvatelé obce na svátek Tří králů (6.ledna) se u kapličky scházeli k malé pobožnosti.

 

 

     Podél probíhající hlavní silnice stojí několik křížů, z nichž vzhledově nejzajímavější je poblíž bývalé školní budovy u Školního rybníka. Také místní komunikace jsou ozdobeny křížky, avšak v mnohem menším počtu.

          

     V centrální části obce je rovněž umístěno nádraží ČD. Nádražní budova byla postavena podle návrhu architekta České severní dráhy ing. Josefa Pavlovského ke konci 60. let 19. století. Nádraží se svou rozlohou řadí mezi velká nádraží na tehdejší trati Bakov nad Jizerou - Jiříkov, budované v letech 1864 -1867. Nádraží bylo značně využíváno všemi občany nejen Rybniště, ale i Chřibské a Doubic. Třikrát denně přijížděl na něj poštovní kočár ze Chřibské až do roku 1927 a jednou denně z Doubic do roku 1930. Stejně tak třikrát k nádraží přijížděl ze Chřibské autobus.

     V této části obce stojí i budova školy, postavena v roce 1893 a architektonickým řešením nápadně koresponduje s budovou železničního nádraží. Bohužel při opravách fasád obou budov bylo postupováno necitlivě k původnímu provedení a budovy tak dostaly úplně jiný vzhled.

    Dokladem o rozvoji obce po překonání hospodářské krize je zřejmě i to, že v r. 1934 Český dělnický tělocvičný spolek zřídil nynější hřiště a také hasiči dostali v r. 1936 novou hasičskou zbrojnici, kde byla umístěna i “obecní šatlava”. V roce 1935 bylo v Rybništi celkem 18 společenských a zájmových organizací, z toho bylo 7 českých. Zajímavý z pohledu zájmových organizací je mužský pěvecký spolek s názvem “Veselá mysl” (“Frohsinn”), založený v roce 1878 a vedený řídícím učitelem Knym.

 

 

 

    Kromě již zmiňovaných Velkého rybníka, Školního rybníka, Tříkrálové kapličky je hezký výšlap i na tři okolní zalesněné vrcholky. Nejvyšší s výškou 597 m je Plešivec na jižní straně. Na jihovýchodní straně je to Žulovec s výškou 562 m a na severu se tyčí Široký vrch s výškou 586 m n.m. Nejhezčí výhledy jsou právě z posledně jmenovaného a to jak na Lužické hory s vrchy Luží, Jedlovou, Studeným, Spravedlností, tak na Růžovský vrch a Českosaské Švýcarsko včetně Labských pískovců. Většinu z těchto úchvatných pohledů je možno spatřit při výstupu na Karlovu výšinu. I když vrchy jsou zarostlé vysokými stromy, přesto si každý výletník určitě najde průsek, odkud se bude moci řádně pokochat pohledem na něco zajímavého, velmi uklidňujícího. Cesta na Široký vrch vede po staré spojnici mezi městy Chřibská a Krásná Lípa a míjí tzv. “Farskou kapličku”, kde byla vyobrazena Svatá rodina na útěku do Egypta. Obraz zde již není. Buďto byl zcizen nebo v lepším případě je u restaurátorů. Kaplička snad byla místem, kde v době, kdy ještě v Krásné Lípě nebyl kostel a obyvatelé chodili až do Chřibské se scházeli nebo rozcházeli s knězem, který jim šel naproti, anebo je vyprovázel. V blízkosti se nalézá i studánka. Že cesta sloužila k těmto účelům je zřejmé i z existence Tříkrálové kapličky Na Sedle, kde již věřící měli kostel ve Chřibské skoro na dohled.

    Velmi hezký je výlet z Rybniště vlakem na Jedlovou a odtud na vrchol druhé nejvyšší hory Lužických hor Jedlové s kamennou rozhlednou, při cestě zpátky zřícenina hradu Tolštejn, dále na Křížovou horu nad Jiřetínem, sestup do Jiřetína, návštěva štoly po dobývání stříbra ve středověku a návrat autobusem nebo vlakem opět do Rybniště. Na delší výlety do Jetřichovic a Hřenska lze použít i speciální letní autobusové linky, které spojují Krásnou Lípu s Hřenskem. Na prochození všech tamních krásných míst však je třeba nepočítat pouze s jedním dnem. Ke koupání lze využít jak blízká koupaliště v okolních obcích, tak za každého počasí kryté bazény ve Varnsdorfu nebo Rumburku, Nedostupné však není ani Máchovo jezero, kam lze se nechat dovézt vlakem přímo z našeho nádraží. Naopak v zimních měsících si lze dosytnosti užít sněhu (pokud je) na blízkých sjezdovkách v Horním Podluží nebo v Jiřetíně. V bližším Horním Podluží však provozovatel používá i umělé zasněžování pro co nejlepší podmínky lyžařů. Bruslaři mají k dispozici kryté zimní stadiony v Rumburku i Varnsdorfu.

 

     Pro návštěvníky z vnitrozemí může být zajímavá návštěva i sousedních a blízkých zemí SRN a Polska včetně jejich lákadel pro turisty, jako je např. Oybin, Žitava či středisko Lužických Srbů Budišín. Nedostupné autem nebo vlakem nezůstávají ani Drážďany. Stačí, když se návštěvníci ubytují v okolí a hodně dnů mohou podnikat výlety. V ubytovacích kapacitách nemá Rybniště mnoho možností. Přesto ale slouží ke spokojenosti návštěvníků penzion Braun v Nové Chřibské a dům bývalé školy u Školního rybníka. Další možnosti jsou v okolních obcích nebo městech. V blízké budoucnosti bude zajišťovat ubytování a možnosti projížďky po okolí na koních ranč pana Vanžury www.jvranch.wbs.cz. Spatřit všechny koně na vlastní oči lze již nyní.